Co se povedlo

Šišky, kůra, písek, jehličí, kamínky, oblázky, kusy klád.

Postavila ho parta lidí o víkendech, bez firmy a bez výběrového řízení. Jednotlivá pole se plnila společně — dospělí i děti nosili šišky, kaštany, ořechy a korkové špunty. Chodník se doplňuje dodnes a přispět může kdokoliv, kdo jde kolem.

Janka vyřezal Jarmil Daněk

Úpatí chodníku hlídá socha Honzy z pověsti o tom, jak soše svatého Jana prodal plátno. Za čtyři roky v lese zešedla a obrostla lišejníkem.

Jednoduchá, rychlá a levná cesta, jak vracet do krajiny vodu a život.

Na prameništi Šibeničního potoka vzniklo ze sedmi jednoduchých přehrážek 913 m² nové vodní plochy. Zemina se odnikud nikam nevozila, voda se nenosila. Na rostliny a živočichy se prostě počkalo.

Tůně zadržují vodu v krajině v období sucha a vytvářejí útočiště pro řadu druhů. Už na jaře po napuštění se v nich objevily první snůšky čolků a žab. Ochranáři z Českého svazu ochránců přírody hodnotí projekt velmi kladně.

Ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody se podařilo zadržet vodu v krajině a vytvořit nový biotop. To místo je opravdu kouzelné.

Ryby do tůní nepatří. Zlikvidovaly by právě ty obojživelníky a bezobratlé, kvůli kterým tůně vznikly. Prosíme, nevysazujte je tam.

Létající talíře v Liboháji. Dvanáct jamek mezi stromy.

Hřiště má dvanáct tříparových jamek dlouhých 50 až 70 metrů, s převýšením a úzkými drahami mezi stromy. Lesních discgolfových hřišť je v Česku jako šafránu — Polička se stala 191. discgolfovým místem v republice.

Slavnostní otevření proběhlo 26. června 2025. Dopoledne patřilo školám, odpoledne veřejnosti a na závěr se hrál turnaj. Realizace stála 336 tisíc korun; nápad prošel prvním ročníkem participativního rozpočtu města.

Jak si zahrát, kde půjčit disky a mapa hřiště →

Ze studánky nějakou dobu netekla voda. Vypadalo to na ztracený pramen.

Obávali jsme se nejhoršího — v lokalitě se objevilo víc průsaků a proběhla rozsáhlá těžba dřeva. Nakonec se ale ukázalo, že byly jen ucpané trubkovody. Trubky se uvolnily a studánce jsme dali čas na stabilizaci.

Voda ve studánce není pitná. Je to místo k posezení a zastavení, ne ke svlažení.

V září 2026 dostala studánka v rámci první etapy nové okolí: kamennou zídku s chrličem, koryto s kaskádou stupňů, mlatovou plochu a lavičku. Zbytek zásahů spočívá především ve výsadbě, která přijde ještě letos.

Oblázek z dubu nad hladinou rybníčku.

Žádný hranatý pochoz — molo má tvar nepravidelného oblázku zhruba 11 × 5 metrů a je celé z opracovaného dubu. Rybníček z roku 2005 se tak po dvaceti letech dočkal první investice a Liboháj místa, ze kterého se dá sedět přímo nad vodou.

Porovnejte s výkresem, podle kterého se stavělo →

Nejstarší a nejtemnější kapitola Liboháje dostala důstojnou připomínku.

Na vrchu nad městem stávalo od středověku popraviště — archeologové tu při přípravě stavby odkryli pozůstatky dvou šibenic z různých období i kostní ostatky. Pietní místo je připomíná tiše: dřevěné chodníky na zatravněné plošině naznačují půdorysy obou šibenic, mezi kmeny se otevírá výhled do kraje.

Veřejnosti se místo otevře v říjnu 2026. Celý příběh popraviště najdete v historii Liboháje.

Kamenná deska s vytesanou miskou. Socha z festivalu Umění v Poličce, u jehož vzniku jsme pomáhali.

Někdo do ní nasypal ořechy do spirály. Takhle vypadá péče o místo, když ji nikdo nenařizuje.