Historie Liboháje

Našich pět let je jen poslední kapitola mnohem delšího příběhu. Liboháj se začal vysazovat v roce 1813 — a od té doby zažil lázně, výletní restauraci, pomník, přírodní divadlo i internát. Tady je těch dvě stě let pohromadě.

Kolorovaná pohlednice Partie z Liboháje s ručně psaným pozdravem přes celou přední stranu — „Partie z Liboháje“ — kolorovaná pohlednice z počátku 20. století. Pozdrav se tehdy psal rovnou přes obrázek.

Dávno předtím šibenice

Nejstarší doložená kapitola je zároveň ta nejtemnější. Na návrší nad městem stávalo popraviště — sloužilo od středověku do novověku a dodnes po něm nese jméno Šibeniční potok. Archeologové tu při přípravě pietního místa našli pozůstatky dvou šibenic z různých období i kostní ostatky.

Právě na bývalém popravišti teď vzniká pietní místo s dubovými chodníky a naznačeným půdorysem obou šibenic. Otevřít se má v říjnu 2026.

1813 Les někdo vysadil

Liboháj není prales — začal se plánovitě vysazovat v roce 1813, osázením Šibeničního vrchu (614 m n. m.). Vzrostlý les, který dnes bereme jako samozřejmost, sázely generace před námi. Ze stejné doby pochází i Mariánská kaplička — stojí tu od prvního desetiletí 19. století.

Stará fotografie kapličky na konci pěšiny lemované mladými stromky, okolní kopce holé — Kaplička mezi čerstvě vysazenými stromky, kolem ještě holé stráně.

Kolorovaná pohlednice: bílá budova zájezdního hostince s červenou střechou za plotem, před ní lesní cesta s vysokými kmeny — Zájezdní hostinec.

1831 Lázně a výletní místo

1831 — v Liboháji se otevírají lázně. Polička má své výletní místo s restaurací a zahradou.
1838 — pod lesem začíná pracovat textilka. Její komíny jsou na pohlednicích z Liboháje vidět ještě o sto let později.
1879 — vysazena Královská alej, která lemuje západní okraj lesa dodnes.
1890 — obnova lázní. Éra nedělních výletů je v plném proudu.

Černobílá pohlednice s nápisem Polička: Jílkova restaurace a lázně v Liboháji — bílá budova mezi stromy — Jílkova restaurace a lázně v Liboháji na pohlednici z poličského nakladatelství J. Kašky-Kašnovského.

Černobílá pohlednice Lázně v Liboháji, budova mezi mladými listnatými stromy — Lázně v Liboháji.

Kolorovaná pohlednice: bílá budova s červenou střechou mezi vysokými kmeny, v pozadí tovární komíny — Kolorovaná pohlednice — v pozadí za lázněmi komíny textilky.

Fotografie terasy letoviska: řady stolů s kostkovanými ubrusy, slunečník a hosté, pod terasou zahrada — Terasa letoviska. Stoly s kostkovanými ubrusy, slunečníky a výhled do zahrady.

Kolorovaná pohlednice: pohled přes hladinu rybníka na zalesněný Liboháj — Pohled na Liboháj přes rybník.

1921 Pomník

V roce 1921 přibyl v lese kamenný pomník mistra Jana Husa s pamětní deskou od poličského rodáka, sochaře Vojtěcha Eduarda Šaffa. Dobová pohlednice ho nadepisuje „Památník dne převratu 28. října“ — mladá republika slavila obojí najednou. Kámen stojí v Liboháji dodnes.

Prvorepubliková pohlednice kamenného pomníku s medailonem, vedle něj stojí dva lidé — Čerstvě osazený pomník na prvorepublikové pohlednici.

Pozdější fotografie téhož pomníku obklopeného břízami, v popředí lavička — Stejné místo o léta později, s lavičkou a břízami.

1925 Přírodní divadlo

Poličští ochotníci si v Liboháji postavili přírodní divadlo — řady lavic pod smrky a zdobený altán. Liboháj byl v té době dějištěm velkých slavností: v červenci 1923 se v zahradě lázní sešel první sjezd abiturientů poličského učitelského ústavu.

Divadlo je dnes zchátralé a prostor slouží jinak, ale ochotníci se sem pořád vracejí — naposledy v roce 2024 s inscenací Ze života hmyzu. Obnova divadla zůstává mezi sny.

Stará fotografie přírodního divadla: řady dřevěných lavic na palouku pod smrky, vpravo zdobený altán — Lavice přírodního divadla a altán mezi smrky.

Dav slavnostně oblečených lidí mezi stoly a lavicemi v zahradě lázní, fotografie z roku 1923 — První sjezd abiturientů učitelského ústavu, 7.–9. července 1923.

1937 Z výšky

Letecký měřický snímek z 1. července 1937 zachycuje Liboháj i s okolními poli. Zřetelně je vidět síť cest a světlý palouk — tedy přesně ta kostra, se kterou dnešní projekt znovu pracuje.

Letecký měřický snímek Liboháje a okolí z roku 1937: tmavá plocha lesa s viditelnou sítí cest, kolem pole — Letecký měřický snímek, 1. 7. 1937. Zdroj: Archiv leteckých snímků ČÚZK, snímky LMS © MO ČR.

1948 Internát

Éra lázní a výletní restaurace končí — do areálu se v roce 1948 stěhuje internát. Pod kaštanem u budovy se ale sedělo dál.

Černobílá fotografie budovy s rozložitým kaštanem, pod ním lidé u venkovních stolů — Posezení pod kaštanem na snímku z pozdějších let.

2005 a 2007 Jezírko a naučná stezka

V roce 2005 vzniká jezírko — tentýž rybníček, na kterém dnes stavíme molo. Postavilo se za 560 tisíc korun jako první část tehdejších úprav „Za Liboháj krásnější“: 310 tisíc dala městská pokladna, čtvrt milionu Polička získala od Pivovarů Staropramen za vítězství v soutěži.

Letos vybudujeme v lesoparku rybníček za 560 tisíc korun. To bude první část úprav. Další ji budou následovat podle toho, jak se nám bude dařit získávat dotace.

— místostarosta Jaroslav Martinů, Jitřenka, srpen 2005

Zní to povědomě? I tehdejší plán počítal s opravou cest, novými pěšinami, výsadbou stromů a keřů, lavičkami a osvětlením. Z první části se ale dalších dvacet let nepokračovalo — a rybníček od té doby nepoznal žádnou údržbu ani investici. Až letošní molo.

O dva roky později, v roce 2007, přibyla naučná stezka. A kousek od její tabule pořád stojí pomník z roku 1921.

Výstřižek článku Za Liboháj krásnější z časopisu Jitřenka, srpen 2005 — Článek „Za Liboháj krásnější“, Jitřenka, srpen 2005.

Tabule naučné stezky Liboháj mezi břízami, v pozadí kamenný pomník s deskou, na zemi zbytky sněhu — Tabule naučné stezky. Vlevo za ní kamenný pomník, který tu stojí přes sto let.

2008 Plán, který zůstal v šuplíku

Město si nechalo od kanceláře Florart (Ing. Pavel Šimek) zpracovat projekt Regenerace zeleně lokality Liboháj — až do dokumentace ke stavebnímu povolení. Dokument mimochodem zachytil, jak Liboháj tehdy vypadal: dřevěný altán ve špatném stavu, zarostlé vodoteče, pramen a studna s pumpou utopené v trávníku.

K velké proměně tehdy nedošlo. Jediné, co na dokumentaci navázalo, bylo převedení lesoparku do kategorie hospodářského lesa — krok, který na řadu let zablokoval rekreační využití (čekal na něj i discgolf) a dodnes komplikuje žádosti o dotace. Zpětné převedení by znamenalo poplatky, které je rozumnější investovat přímo do Liboháje.

Přesto to byl první novodobý pokus vzít Liboháj vážně jako park. Dnešní projekt na něj o dvanáct let později navázal.

2020 „Libodiskuze“

V červnu 2020 přišlo na veřejnou debatu o budoucnosti Liboháje téměř 80 lidí s 32 nápady — a začala kapitola, kterou píšeme my všichni. Pokračování příběhu najdete ve Vývoji →

Máte doma kus Liboháje?

Staré fotografie, pohlednice, vzpomínky na lázně, internát nebo nedělní výlety — cokoliv z historie Liboháje rádi oskenujeme, vrátíme a doplníme sem. Napište nám na info@otviranipolicky.cz.